Sorry, ale z textů je tady zatím jen vzoreček

Sklerotik

Po schodech už bystře stoupám na šou taneční.
Tento večer jistě budu vtipnej společník.
U vchodu však dědek čumí jako krokodýl. 
Nechápu ho, a tak jsem se hrozně zašklebil.

Vcházím dál. 
Uctivě pozdravím, sako si upravím 
a kravatu zbavím starejch zbytků potravin.
Príma bál. Zamrskám obočím, radostně poskočím.
Už se těším, jak to v běsným reji roztočím.

Na sále však jen můj příchod ztropil velkej smích. 
Všichni řvou, jako by přijel bobr na saních. 
Dnes tu vládnou vůbec podivný obyčeje. 
Každá dívka vždy mi prchne, tuze křičeje.

Divnej bál. Netančí, nehrají. Jen na mě zírají.
... a tak se na pisoár dekuju potají.

Už jsem sám. Dnes se ňák nebavím. Psychicky churavím.
Áááá, kurva. Je to snad tím, že z poklopce mi čouhá pohlaví?

psáno pro skupinu KMČ; originál znáte od J. Schelingera, kterej zpívá cosi o kouzelníkovi nebo tak něco

Černej den

Četl jsem si v horoskopu, že mi hvězdy nepřejou,
že mám pod peřinou zůstat nebo bych moh´ zahynout.
Nebudu těm nesmyslům věřit, do terénu vyrazím,
zajdu si na pivo, snad domů se ňák doplazím.
V tom dům se otřás silnou explozí, přiložil jsem zřejmě ekrazit.

Bez nohou mě ven vynášejí a vůbec nic neslyším,
když z kosmu meteorit zrak mi zjevně poruší.
Pak motory vrtulníku černou vránu nasály,
pak rotor ruce mi usek, vůbec mi to nesluší.

Anděl strážnej snad nalitej byl, jinak bych to jistě rozchodil.

Do očí mi šupnou kamery, s protézama mám svý záměry.
Až budu mít zase černej den, na pivo hned vyšlápnu si ven.

psáno pro Vjetef ve slavný éře Boráče Němce stejně jako většina dalších běsů tady

Živočiši na vjetvi (garážová Metallica)

Do ZOO přijel bigbít, sloni už vytrubují,
že kousek od lachtanů to dnes bude žít.

První šly na sál želvy, i když se převrátily.
Kobra, též i kobrodruh přišli bez brýlí.  

Hroch obkročák tančí s hyenou mezi jinou zvířenou.  
Medvěd lední šlohnul motorku, kajman tvoří ponorku.

Žirafy krky stáčí, mají už z nich vánočku
a podle slov klokanů už jsou na močku.

Živočichů šou je na větvi od tukanů to svět ví.
lachtan nepřišel..., joo, joo

Patolog

Byl to šok je tomu asi tak rok
pozval si mě ňákej cvok
představil se jako Václav Mlok
můj novej osobní patolog
pak vysypal keců tok
a já neměl ani flok
měl jsem z toho v mozku blok
dědek rychle nalil Fernet Stock

V tom děd
podezřele rychle zhněd
a pak zase divně zbled
asi mu vyskočil vřed
nebo něco zkaženýho sněd
možná, že měl ve fernetu jed
za chvilku už přiskotačil death
zlitej jak kandidát věd
na pitvu jsem připravenej hned

Už tkání mířím k útrobám vstříc nádorům a chorobám
nezřídka mezi stolící poklábosím s tasemnicí - když přijde death

dědkův dům
slouží teď patologům
svým žákům předávám um
kterak hbitost dáti skalpelům
cirkulárky zpívají si bzum
jízlivě se smějou orgánům
romům i skinheadům
vyženeme z lebek šum
v márnici je vychlazenej rum

Už tkání mířím k útrobám vstříc nádorům a chorobám
Jasný, že správný játra ví. Jsme důsledný a pátravý
nezřídka mezi stolicí poklábosím s tasemnicí- když přijde death  

pitváme, pitváme, jsme rádi, když co pít máme … - když přijde death

Pornochatař

Jedu teď v brutálním úletu,
balím holky na internetu.
Vždycky hlásí: bacha už je tu,
největší samec na porchochatu.

Sado maso anální orál,
chceš abych tě tady udělal?
Lepší není na celým netu,
já mám vocas jako mačetu!

Na síti, na síti, žádná dívka se mě neštítí.
Na síti, na síti, nevíš co se z řiti vyřítí.

Ukáž dievča, čo robíš vnůtri,
sver to pekně svojmu kompjůtri.
Nebaví mě už sex v reálu,
ležím jenom na virtuálu.

Ponoroid - Black Sabbath (kterej song tak asi?)

Pochopil jsem z telegramu
že mi kdosi z NewYorku
odkázal do Amsterdamu
atomovou ponorku.

Z reaktoru sovětskýho
byl jsem blízko neuróze.
Není v něm však nic špatnýho,
nebydlí v něm koroze.

Nakopnem šrouby a vzhůru do hloubi.

Když mi z hladu začne hrabat,
vím, že je čas oběda.
Opeču tlustýho kraba
na motoru z torpéda.

Periskop si vytopořím,
pozoruju kytovce.
Teď elektrický úhoři
vydráždili štítovce.

Ze všech těch podvodních divů
nejvíc se však ukáže
Když se schovám za odlivu
u břehu nuda pláže.

Hmyzí piknik - Therapy?

S těžkou lebkou dveře otevírám
Včera tu skončil brutální flám

Hledím do dveří,
tenhle byt určitě musí bejt cizí.
Bulvám nevěřím,
náhle se ocitám na párty hmyzí.

Pozůstalej rum, to je přeukrutnej nerozum.
Opilci hmyzí, zmocní se ho a už nezmizí.

Pár záchodovejch pavouků se opíjí v mým klobouku.
Bystrej brouk potápník
projíždí koženým pivem na stolku.
Nevím, kterak tam vnik´,
s periskopem tam dělá ponorku.

Mravenci rziví evidentně nejsou střízliví.
Mají výročí, s roztočema prej to roztočí.

Mouchy domácí už na lustru ferneta zvrací.
Pouze hřobařík v klidu paří a nedělá křik.  

Jako dycky

Prvních tónu pár, funkční už je bar.
Rum proti plachosti zbytečný
nasypu a pak vyrazím na slečny.

Když jsem nasál, tak jdu na sál. Bych se lísal, až bych hnisal.

Srovnám si zbraně, vyrazím na ně.
A když se zdají vám ošklivý
příčinou je, že jste příliš střízliví.

Okem bloudím, mozkem soudím, tanec loudím, fernet proudí.

I když jsem na mol, umím vsítit gól.
Že je pitomá mi nevadí,
hlavní věc je, že mám kam skrýt nářadí.