Běsej o tom, jak to možná je a taky třeba ne 

Jana to zná

Když přijde Jana Bendová do práce, říká jí šéf: "Něco dej." "Jo, dám," odpovídá Jana Bendová. Jana Bendová pracuje v komentátorském oddělení nejčtenějších nejprestižnějších novin a už ví, že musí něco dát. Když Jana Bendová něco dá, bude šéf rád. Rád bude možná i jeho šéf. Každý správný šéf má rád úspěch.

Jana Bendová čte články svých kolegů a začíná v ní bujet názor. Názor Jana Bendová potřebuje. Bez názoru by byla plochá. Bez názoru by Jana Bendová nemohla svůj názor napsat. Bez názoru by její místo v novinách zaplnil třeba nějaký docela jiný názor. Fuj!  
Ve vesmíru však není naštěstí nic, na co by Jana Bendová neměla názor. "Nezdržujte se čtením článků na první stránce, já ten správný názor vytvořím za vás," jakoby říkala lidem, kteří si koupili noviny. "Jó, myslet za blbý, to je pakárna," myslí si možná.